Goethova vyhlídka

Otevírací doba vyhlídka a kavárna 12.7.2019 – 1.9.2019

Pá – So – Ne: 11:00 – 17:0

Otevírací doba vyhlídka a kavárna 2.9.2019 – 27.10.2019

So – Ne: 12:00 – 17:00

LLKV si vyhrazují možnost změny otevírací doby dle situace

Aktuální změny budou vždy zveřejněny na stránkách www.llkv.cz nebo na Facebooku

Stezka plná strašidel – v okruhu Goethovy vyhlídky

Goethova vyhlídka

Básník, spisovatel, badatel, milovník žen, dvorní rada a častý návštěvník Karlových Varů, J. W. Goethe, měl mimořádně silný vztah k přírodě. Za vše to říká výstižný citát:

„Nevím, jak mohou můj život ovlivňovat hvězdy vzdálené miliony kilome- trů víc, než stromy a lidé v mé blízkosti. Stromy, jichž se mohu bezprostředně dotýkat a z nichž cítím ohromnou energii, růstové fluidum. Vždyť každoročně, po celý svůj život, mi demonstrují své znovuzrození.“

Uprostřed léta v roce 1887 navštívila Karlovy Vary rakouská korunní princezna Stephanie.

V té době se shodou okolností chystali slavit výročí založení v karlovarské městské spořitelně, a tak ctěné pány napadlo, že toto jubileum, spojí nějakým způsobem s návštěvou princezny. Zrodila se myšlenka, že na počest Stephanie a zároveň jubilea spořitelny (v roce 1887 slavila 25 let od svého založení), nechá město postavit novou rozhlednu, a to na tzv. „Výšině věčného života“. Od záměru ke skutku pak příliš dlouhá doba neuplynula. Karlovarským radním se totiž

tento nápad zalíbil, zvláště když spořitelna městu přidala na stavbu rozhledny 20 000 zlatých. To nakonec byla více než polovina z celkové potřebné částky.

Projekt z dílny osvědčených architektů (Fellner a Helmer) se podařilo získat také ve velmi krátké době a na podzim roku 1888 se už začalo stavět.

Slavnostní otevření, při kterém zástupci spořitelny předali rozhlednu městu, se pak uskutečnilo

21. 7. 1889 (dva roky po návštěvě princezny). Pozvaní hosté velmi obdivovali impozantní novogotickou, cihlovou, stavbu s válcovitou červenou věží a se zajímavým sklepením.

Bohužel, především vzhledem k úmrtí korunního prince (leden 1889) byla otevírací slavnost velmi umírněná. Zástupci spořitelny v podstatě jen předali budovu vyhlídky starostovi města a vdovu o události informovali v krátkém telegramu.

Vedle rozhledny se ještě musel přistavět dřevěný pavilon, který poskytl zázemí pro kavárnu. Nájemce G. Thoma, který měl zároveň v nájmu pohostinství Tři kříže, nemusel zpočátku městu platit příliš velký nájem. Na dlouhý, pěší výlet na rozhlednu, si v té době troufl jen omezený počet lázeňských hostů. Později se návštěvnost přece jen zvýšila.

K pozoruhodným kapitolám v historii vyhlídky na Výšině věčného života patří i vývoj názvu tohoto nevšedního objektu. Rozhledna samozřejmě nejdříve nesla jméno po rakouské korunní princezně. Po zániku monarchie se ale musela několikrát přejmenovat. Nedříve se radní rozhodli pro jméno známého spisovatele: „Vyhlídka Adalberta Stiftera“.

Po 2. světové válce se asi jen krátce jmenovala „Štefánikova“ (patrně pouze v roce 1947). Pak se totiž našel pro rozhlednu ještě lepší název:„Stalinova vyhlídka“. Jenže Stalin, k jehož poctě sochaři tesali obrovské pomníky najednou velmi rychle zmizel v propadlišti dějin a jeho sochy také. Život v tzv. pohraničí, kam se Karlovy Vary po II. světové válce v podstatě dostaly, (pevná hráz socialismu a míru), byl vůbec plný paradoxů.