Vítr
V roce 1990, v noci z 28. 2. na 1. 3. pročesal karlovarské lesy silný vítr. V konečném součtu poškodil vichr v městských lesích více než 58 tisíc m3 dřeva. V souvislosti s touto kalamitou bylo však v podstatě zpracováno do konce roku 1992 celkem téměř 70 tisíc m3 dřeva. Kalamitu připomíná pomník padlým velikánům umístěný na louce poblíž hájovny na Sovově stezce.
Hmyz
V roce 1856 zjistil lesník Wenzel Koch, že podle všech dostupných zpráv, trvá v karlovarských lesích již čtvrtým rokem hmyzí kalamita. Množství přemnoženého hmyzu a rozsah kalamity vzbuzoval značné obavy i mezi lázeňskými hosty a také odborná lesnická veřejnost věnovala tomuto problému značnou pozornost. Například říšskoněmečtí lesníci věštili, že do dvou let nebude v karlovarských lesích jediný živý strom. V tomto smyslu pak vyšel článek v německém periodiku Allgemeine Zeitung (22. 8. 1858). Podle různých odhadů se pak v karlovarských lesích muselo, kvůli hmyzím škůdcům (především obaleč jedlový), vykácet v krátkém časovém období až 60 000 m3 dřeva.
Oheň
Pravděpodobně největší požár vznikl v Městském lese v roce 1818 nad tehdejším tuhnickým ovčínem. Rozhořel se v podvečer 28. 6. a protože se zvedl vítr (blížila se bouře), rychle se šířil mlázím k cestě směrem do Doubí. Hustý, černý kouř valící se z lesů vyděsil všechny karlovarské měšťany a stejně tak poddané z okolních vesnic. Ohnivé peklo bylo nakonec uhašeno jen díky prudkému lijavci, který se naštěstí zanedlouho spustil. Oheň zasáhl asi 8 jiter (více než 4 ha) mladých porostů. Na místo, kde oheň vznikl, byl osazen pamětní kámen.
Oheň
V roce 1604 (13. 8.) zachvátil Wary strašlivý požár. Shořelo všechno! Shořel kostel, radnice s městským archivem a 99 domů ze 102. V loketských účtech je zaznamenáno, že Karlovy Vary tehdy spotřebovaly na obnovu města obrovské množství dřeva. Nejvíce stromů tehdy padlo na polesí Hůrky. Dokladem úplného vyčerpání lesů je i usnesení městské rady z 14. 1. 1610. V městských lesích se nenašlo 30 silných kmenů potřebných na opravu mostů, a proto byla zaslána žádost o pomoc do Ostrova. V této souvislosti je důležitý i zápis z roku 1619. K neutěšenému stavu karlovarských lesů ještě více přispěla vichřice (v lesích pak dlouho ležely polomy a vývraty).
Voda
V dávných dobách potřebovali lidé mnoho dřeva. Žili v dřevěných domech a topili dřevem. V pecích pak spálili úplně všechno, včetně chrastí. Měli dřevěné lžíce, mísy, různé nářadí, nádoby a dřevo je v podstatě provázelo od kolébky až po rakev. Z historických dokumentů vyplývá, že již v roce 1580 město Wary1 žádalo královskou komoru o pomoc kvůli nedostatku dřeva. V žádosti se navíc uvádí, že také dříve město muselo též žádat o podobnou výpomoc2.
Začátkem května roku 1582 trápily kraj silné deště. Nakonec došlo k protržení hrází rybníků u Teplé a odpoledne, dne 9. 5. se do lázeňského města vřítila obrovská povodňová vlna. Ze 102 domů poškodila 36 úplně a 18 částečně, strhala všechny mosty (5). Kvůli utrpěným škodám odpustil císař Rudolf II. téhož roku karlovarským placení lenních daní. Městu tehdy patřily obce Rybáře, Tuhnice, Rosnice a Dvory. V lesích samozřejmě dál trval nedostatek stavebního dřeva, takže nebylo možné začít s opravou poškozených domů. Podle zápisu v pamětní knize české dvorské komory ale karlovarští měšťané nakonec obdrželi povolení odebrat si zdarma z loketských lesů 500 kmenů na stavbu domů zničených při povodni a také 300 sáhů paliva. Ze zcela odlesněných kopců v okolí města pak voda postupně spláchla velké množství hlíny, takže o několik století později se o to hůře zalesňovaly holé a velmi kamenité stráně.
1 Wary – tento název byl uveden na nejstarší mapě Čech z roku 1518
2 Karel IV. daroval v roce 1370 rodícímu se městu rozsáhlé lesy. Měšťané je prakticky vytěžili za necelých 200 let
Rekapitulace:
Kolonizace 1350-1550 likvidace původních lesů
Požáry, války 1600-1760 nedostatek dřeva
Povodně 1580-1700 nedostatek dřeva
Vítr, hmyz 1800-1900 velké škody
Vichřice 1990, 2007 velké škody, ale jejich náprava trvala relativně krátkou dobu