Nejčastější dotazy návštěvníků lesa

1. Neuklizený klest

Klest (větve po těžbě) uklízíme průběžně, pokud nám to klimatické podmínky dovolují. Problém nám způsobuje sněhová pokrývka, která klest přikryje, ale také vysoké teploty a vítr. Proto jsme skoro celý rok lehce pozadu s úklidem pasek, ale do jarního nebo podzimního zalesnění jsou všechny uklizené.

Část klestu, pokud nepřekáží na cestách nebo nezpůsobuje komplikace na zalesňovaných pasekách, ponecháváme neuklizenou z důvodu pozitivního vlivu na přírodu. Rozkládající se větvě příznivě působí na půdní profil a poskytují útočiště mnoha druhům obratlovců.

Vyjádření Agentury ochrany přírody a krajiny ČR,
Správy CHKO Slavkovský les

Dřevo ponechávané v lese ve formě větví nebo celých kmenů má v lesním ekosystému své nezastupitelné a velmi významné místo. Tlející dřevní hmota velmi efektivně zadržuje vodu, na svažitých polohách brání erozi a postupně svým rozkladem obohacuje půdu živinami. Mrtvá dřevní hmota poskytuje útočiště celé řadě hub, rostlin a živočichů. Až 50 % druhů žijících v lese je vázáno právě na rozpadající se dřevo. Kupky větví poskytují úkryt drobným savcům, plazům i mnohým ptákům. Větší význam mají tlející kmeny, na kterých mohou snadněji klíčit semenáčky nových stromů, pod odloupnutou kůrou žijí larvy hmyzu, mnohonožky i houby a v rozpadajícím se dřevě najdeme nepřeberné množství brouků, vos pilořitek, ale i například žížal. Stojící odumřelé stromy poskytují úkryt a hnízdiště doupným ptáků a netopýrům.

Tlející dřevo v našich lesích zoufale schází, a tak není divu, že mnohé druhy hub, rostlin i živočichů vázáných na dřevní hmotu patří mezi naše nejvzácnější druhy. V lesích kolem Karlových Varů se však situace výrazně zlepšuje. Lázeňské lesy ponechávají v porostech na vhodných místech odumřelé stromy i jednotlivé vývraty a zbytky dřeva i větví po těžbě. Činí tak vždy s ohledem na riziko výskytu kůrovce. Každý druh má v lese své místo a čím pestřejší les, tím stabilnější bude vůči klimatickým výkyvům.

Ing. Petr Jiskra, odborný rada,
Oddělení péče o přírodu a krajinu

2. Těžby v lesních porostech

Těžbu provádíme na různých místech v lese podle schváleného Lesního hospodářského plánu (LHP), ke kterému se vyjadřuje také příslušný orgán ochrany přírody a památkové péče. I když lázeňské lesy spadají do kategorie lesů zvláštního určení, jsme povinni dodržovat výši těžeb, výchovných a pěstebních zásahů a ostatních závazných ukazatelů LHP.

Těžbu můžeme rozdělit na nahodilou – polomy, zlomy, hmyzem napadené a suché stromy – a těžbu mýtní, která je prováděna podle již zmíněného schváleného LHP. Pokud bychom těžby neprováděli, naše společnost by neměla dostatek finančních prostředků na následné obhospodařování lesů (úklid klestu, zalesňování atd.), sběr odpadků, údržbu laviček, altánů, cest, budov, opěrných zdí v lese, pořádání akcí pro veřejnost a dalších aktivit.

Zároveň, pokud by nebyla prováděna těžba, došlo by postupem času k celkovému rozpadu porostů vlivem stáří a vstup do lesa by se stal na většině míst pro návštěvníky nebezpečný. Snažíme se provádět těžbu výběrným způsobem a zaměřovat se na trvale udržitelné hospodaření.

Porosty mladší se naopak musí udržovat v optimálním sponu výchovným řezem, aby nedošlo ke zhoustnutí a postupnému rozpadu porostů vlivem větru a sněhu s námrazou.

3. Cesty rozježděné po těžbě

Lesní cesty jsou účelové komunikace sloužící primárně k přibližování dříví a jako obslužné komunikace v lese, jejich prioritní funkcí je zajištění lesní výroby. V závislosti na klimatických podmínkách se může stát, že jsou po určitou část roku rozježděné a je na nich bahno. Cesty po skončení prací uvádíme do schůdného stavu, tak aby je bylo možné dále používat pro rekreační účely.

Je také třeba mít na paměti, že každý vstupuje do lesa na vlastní nebezpečí a je povinen přizpůsobit své jednání stavu přírodního prostředí v lese.

Jmenovaná specifika a s nimi spojené povinnosti návštěvníků vyplývají ze Zákona o lesích a Vyhlášky o technických požadavcích pro stavby pro plnění funkcí lesa. Ustanovení Zákona o lesích platí pro všechny lesy bez rozdílu funkce, tedy i pro lesy zvláštního určení.

Zákon o lesích
§ 19
Užívání lesů

(1) Každý má právo vstupovat do lesa na vlastní nebezpečí, sbírat tam pro vlastní potřebu lesní plody a suchou na zemi ležící klest. Při tom je povinen les nepoškozovat, nenarušovat lesní prostředí a dbát pokynů vlastníka, popřípadě nájemce lesa a jeho zaměstnanců.

(2) Při vstupu do lesa podle odstavce 1 je každý povinen přizpůsobit své jednání stavu přírodního prostředí v lese a zvýšenému nebezpečí, které je se vstupem do lesa spojeno, a dbát své osobní bezpečnosti nebo bezpečnosti osob svěřených. Uvedená povinnost platí i při pohybu na účelových komunikacích v lese, vyznačených stezkách, pěšinách a trasách, odpočinkových místech a tábořištích. Vlastník lesa neodpovídá za škody na majetku, zdraví nebo životě vzniklé při využití práva podle odstavce 1, ledaže by škodu způsobil úmyslně.

Lesní cesta je dle Vyhlášky o technických požadavcích pro stavby pro plnění funkcí lesa, § 2, odst. (1) a) účelová komunikace pro dopravní zpřístupnění lesů a jejich propojení se silnicemi, místními nebo účelovými komunikacemi, která slouží k odvozu dříví, těžebních zbytků nebo dřevěné štěpky a k dopravě osob, materiálů nebo strojů pro hospodaření v lese.

4. Popadané stromy a větve na cestách

Stromy a větve na cestách odstraňujeme průběžně, okamžitě jakmile problém zjistíme. Někdy se může stát, že naši zaměstnanci danou lokalitu několik dnů nenavštíví, a proto může dojít ke krátké prodlevě.

LLKV spravují přibližně 110 km lesních cest, svážnic a pěšin, proto je jasné, že není v našich silách vědět o každé větvi nebo stromu hned druhý den. Cesty se snažíme uklízet průběžně a pravidelně, i tak se může stát, že je určitá část neuklizená několik dní.

Při vstupu do lesa je nutné mít neustále na zřeteli, že do něj vstupujete na vlastní nebezpečí. Tato povinnost vyplývá přímo ze Zákona o lesích:

Zákon o lesích
§ 19 - Užívání lesů

(1) Každý má právo vstupovat do lesa na vlastní nebezpečí, sbírat tam pro vlastní potřebu lesní plody a suchou na zemi ležící klest. Při tom je povinen les nepoškozovat, nenarušovat lesní prostředí a dbát pokynů vlastníka, popřípadě nájemce lesa a jeho zaměstnanců.

(2) Při vstupu do lesa podle odstavce 1 je každý povinen přizpůsobit své jednání stavu přírodního prostředí v lese a zvýšenému nebezpečí, které je se vstupem do lesa spojeno, a dbát své osobní bezpečnosti nebo bezpečnosti osob svěřených. Uvedená povinnost platí i při pohybu na účelových komunikacích v lese, vyznačených stezkách, pěšinách a trasách, odpočinkových místech a tábořištích. Vlastník lesa neodpovídá za škody na majetku, zdraví nebo životě vzniklé při využití práva podle odstavce 1, ledaže by škodu způsobil úmyslně.

5. Nepořádek a odpadkové koše

Majetek v naší správě pravidelně uklízíme prostřednictvím zaměstnanců a také brigádníka. Ročně sebereme přibližně 30 tun jednotlivých odpadků, což nás stojí více než 200 tis. ročně.

Odpadkové koše v lese umísťovat nehodláme, protože by došlo k další ekonomické zátěži organizace, a navíc k dalšímu narušení přírodního rázu prostředí.

Povinností každého návštěvníka je, že odpadky, které si do lesa na svou procházku donese, si také odnese zpátky do svého bydliště, tak jak je to zvykem všude ve vyspělé společnosti. Také nelze spoléhat na to, že odpadky skryje sníh nebo provinilce nikdo nevidí, na některých místech máme nainstalované fotopasti a může se stát, že začneme návštěvníky našich stránek bavit snímky a nahrávkami hříšníků.

Zákon o lesích
§ 20

Odhazování odpadků porušuje návštěvník lesa Zákon o lesích, § 20, ze kterého vyplývá:
(1) V lesích je zakázáno
o) znečišťovat les odpady a odpadky.

6. Nakloněné nebo nebezpečné stromy ohrožující soukromý majetek

Zdravotní stav stromů vyhodnocujeme velmi přesně díky novému 3D akustickému tomografu (více informací najdete zde. Postup koordinujeme se soudním znalcem, který je naším zaměstnancem. Pokud je naše stanovisko rozporováno, postupujeme posuzování zdravotního stavu, a případné ohrožení bezpečnosti na příslušný odbor životního prostředí k samostatnému posouzení. Tento pak vydává konečné rozhodnutí.

7. Divočáci na sídlišti, v parcích nebo mezi domy

Divočáky průběžně lovíme, jak v okolních lesích v naší správě, tak i na nehonebních pozemcích, což jsou parky a prostranství. Ročně střelíme 150 jedinců černé zvěře jen v okolí Karlových Varů.

Pro odchyt divočáků jsme také nainstalovali dva typy pastí.

Ve spolupráci s odborem ŽP MMKV máme povolený odlov na některých pozemcích přímo v intravilánu města Karlovy Vary, abychom dokázali černou zvěř redukovat přímo ve městě. Na kontrole zvěře ve městě spolupracujeme také s městskou policií, která nám hlásí výskyt divočáků.

Některé problémy s divočáky si občané způsobují sami, např. biologickým odpadem v okolí popelnic nebo v blízkosti zahrádkářských kolonií.

Divočáky z lesů vytlačují také samotní návštěvníci svým pobytem v lese se psím doprovodem, kdy černá zvěř, jako stálý a domácí obyvatel lesa, nemá dostatek klidu na sběr potravy a odpočinek, a tak se stěhuje na sídliště a hledá nový životní prostor.

Při setkání s divočáky v lese nebo na sídlišti o sebe nemějte strach, divočáci, pokud to jde, radši zvolí ústup formou útěku. Pokud narazíte na bachyni se selaty, bachyně hrozivě vrčí, aby zaujala vetřelce a dala selatům prostor pro ústup.

Jediným problémem je volně puštěný pes, který, pokud napadne divočáky, může očekávat, že mu to vrátí s plnou parádou, a může dojít ke zranění psa. Velmi zřídka se stává, že divočák psa zabije. Usmrtit psa umí pouze staří samci (kňouři), kteří mají dostatečné velké zbraně (zuby).

8. Krmení zvěře v oborách

Zvěři v oborách poskytujeme dostatek kvalitního krmení v optimálních a doporučených dávkách.

Krmení provádí zaměstnanec lázeňských lesů ve všech oborách každý den. Pro zájemce, kteří chtějí zvěři přilepšit, máme u kavárny na Linhartu sběrnou nádobu, do které je možné odevzdat suchý chléb a pečivo, v podzimních měsících také kaštany a žaludy.

Apelujeme na všechny návštěvníky okolí obor, aby zvěř nekrmili. Neodborné krmení způsobuje u zvěře acidózy, nadýmání, průjmy, a mnohdy vede dokonce k úhynu.

9. Krmení zvěře v lese

Krmení mimo les nezakazujeme, ale ani systematicky neprovádíme. Zvěř má v přírodních podmínkách dostatek přirozené potravy a zimním přikrmováním bychom jí spíše uškodili. Zimní přikrmování zvyšuje riziko okusu a loupání stromů v lesních porostech, protože se zvěř soustředí v jedné lokalitě v blízkosti krmeliště.

10. Prodej zvěřiny

Zvěřinu prodáváme čerstvou, ulovenou v našich honitbách. Skladujeme ji v chladicím boxu, který je umístěný v areálu na Svatém Linhartu. Nabízíme zvěřinu daňčí, jelení, sičí, srnčí a černou, pouze v celých kusech.

Zvěřinu prodáváme v pracovní dny od 7 do 15 hod, případně o víkendech v otvírací době kavárny na Linhartu.

Ceník a kontakt najdete zde

Dostupnost zvěřiny závisí na úspěšnosti lovu. Z důvodu velkého zájmu vedeme pořadník zájemců, kterým zvěřinu postupně dodáváme. Dodací lhůta je nejčastěji do 14 dnů od objednání. V jarních a letních měsících není odlov tak intenzivní a lhůta pro dodání se může prodloužit.

11. Poškozené altány a vyhlídky

Altány a vyhlídky pravidelně kontrolují naši zaměstnanci. Někdy je poškození způsobené pádem stromu, větví nebo vandaly takového rozsahu, že oprava vyžaduje nákladnou přípravu materiálu. Navenek může vznikat dojem, že se poškozený majetek nedává do původního stavu, protože opravy dřevěných, a hlavně kamenných částí mohou trvat i několik týdnů.

12. Sražená zvěř nebo zraněná zvěř

Pokud najdete poraněnou zvěř, vyhledejte na našich webových stránkách kontakt na zaměstnance LLKV a nahlaste mu místo nálezu. Totéž proveďte i při sražení zvěře automobilem. Událost oznamte našemu zaměstnanci nebo policii, která nám informaci předá.


© Lázeňské lesy Karlovy Vary, příspěvková organizace. Zřizovatelem je statutární město Karlovy Vary.
Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním webu vyjadřujete souhlas.