Počátek zlaté éry

Nejen město, ale i lesy v jeho okolí se v 2. polovině 19. století začaly výrazně měnit. Výstavba lesních promenád, omezení těžeb a soustavné zalesňování vhodných ploch se projevilo ve zvýšené návštěvnosti lesů. Městská rada podporovala investice do lesů a zároveň pokračovaly snahy zastavit kalamitu obaleče. Na jaře roku 1858 se v okolí vyhledávaných výletních míst podařilo vysázet asi dvacet tisíc odrostků listnatých dřevin. Buky, duby, javory, a břízy měly vylepšit stav starých prořídlých porostů na skalnatých stráních v okolí Jeleního skoku a Tří křížů. Předpokládalo se, že tyto dřeviny zde již zůstanou (cílové dřeviny), protože staré ojedinělé borovice neposkytovaly lesním promenádám potřebný stín. Na holiny po těžbě stromů, které zlikvidoval obaleč, se pak sázely smrky, modříny a břízy. Město také mimo jiné vykoupilo tzv. dvorec Svatý Linhart. Dnešní hájovna Jedlina pravděpodobně stojí na základech původní hospodářské budovy.

Linhart (kaple u, v té době nepříliš známé, leč romantické zříceniny a Aberg (holý kopec, ze kterého bylo vidět do údolí Teplé) se v té době staly oblíbeným cílem delších vycházek. Podle některých autorů stál již v roce 1848 na Abergu první vyhlídkový altán (možná ještě dříve, 1844-5). Samozřejmě dřevěný, ale na vysoké, kamenné, do pyramidy zkosené základně. V té době to pro rozhled z poměrně velmi málo zalesněného kopce stačilo. Kolem roku 1851se však i zde začalo se systematickým zalesňováním. A stejně tak na pozemcích v okolí bývalé cihelny u Obory a na stráních nad Tuhnicemi.

V roce 1862  založili karlovarští příznivci pěších výletů turistický klub, patřil mezi první v Čechách. V tomtéž roce se také podařilo na Abergu dostavět kamennou rozhlednu. Čilý ruch v lesích vedl k výstavbě výletních (lesních) kaváren. Nejdříve se otevřela v roce 1860 hospůdka pod Třemi kříži, zanedlouho ji následovala kavárna Jelení skok a též Gejzírpark.

Po roce 1870 začalo do lázní proudit ještě více návštěvníků. „Moderní“ doba přinesla v roce 1871 železniční spojení ve směru na Prahu. Nové Buštěhradské nádraží v Rybářích se stalo novou vstupní branou do města. Rozvoj návštěvnosti si vyžádal významné zásahy do podoby města. V roce 1871 se začala stavět nová, velkoryse pojatá Mlýnská kolonáda podle plánů Josefa Zítka. Později se z finančních důvodů upustilo od původního projektu, ale i tak výsledné dílo bylo natolik nadčasové, že si své místo v karlovarské architektuře hájí dodnes. Karlovy Vary se z významných evropských lázní, stávají lázněmi se světovou pověstí. Nejen proto pak v září přijíždí na léčení brazilský císař Don Pedro II.

V roce 1872 založili bratři Puppové (Anton, Heinrich a Julius) rodinný podnik „Gebrüder Pupp“. Položili tak základní kámen k budoucí slávě velkého mezinárodního hotelu, který další příslušníci rodu postupně dobudovali. V roce 1874    ustoupila stará radnice na Tržišti, rozšiřování promenádních prostor. Na jejím místě rychle vyrostla provizorní dřevěná Tržní kolonáda. Návštěvníci si ji však natolik oblíbili, že také přežila až do počátku 21. století.

V roce 1877 dostavěli zedníci další novou rozhlednu nad městem na tzv. Hamerském vrchu. Čeští vlastenci důsledně vyžadovali, aby se pro tento kopec využíval název Kladivec. Rok 1877 byl však významný především tím, že starostou města se stal Eduard Knoll. Tento muž se významně zasloužil o další, poměrně rychlý rozvoj města. Velmi se též dbalo na pohodlí návštěvníků lesa. Zvláštní režim v oblasti tzv. parkového lesa, která se rozkládala na ploše cca 240 ha, silně omezoval těžbu. Kácely se jen souše a to pouze v zimě. Celková výměra lesů vzrostla 1197 ha a město stále přikupovalo další pozemky. Lesní promenády v parkovém lese měřily 63 km. Na ně pak navazovaly další, které mířily do širšího okolí města, takže celá síť cest měla více než 100 km.

Doba před koncem 19. století, respektive i začátek století dalšího (do světové války), bývá, a asi právem, označována za období největšího rozmachu města, které dosud nebylo, v kontextu příslušných souvislostí, překonáno.

                                                             Pavel Reiser, 29112

Napsat komentář