Hadec

Hadec neboli serpentinit je houževnatá tmavozelená až téměř černá hornina. Svým hedvábným leskem a barvou poněkud připomíná hadí šupiny, z čehož je odvozeno její české i vědecké jméno. Hadce vznikly přeměnou peridotitů při kolizi kontinentů během hercynského vrásnění na konci prvohor. Peridotity jsou tmavé horniny typické pro svrchní část zemského pláště, obsahují velké množství minerálu olivínu, a proto se jim česky říká olivínovce. V hadcích však bývá velká část olivínů přeměněna na minerál serpentin. Pukliny v serpentinitech často vyplňuje vláknitý minerál chryzotil – azbest.

Pro hadce je typický vysoký obsah hořčíku, což se promítá do složení podzemních vod i půd. Na území okolo Pramenů jsou jímány známé minerální vody bohaté hořčíkem. Na hadcových půdách ve Slavkovském lese, jako na jediném místě na světě, roste vzácný rožec kuřičkolistý.

Hadec byl v oblasti Pramenů a Mnichova ve Slavkovském lese těžen k výrobě proslulých kamenických a uměleckých předmětů. Jejich pěknou ukázku lze spatřit například v kostele sv. Petra a Pavla v Mnichově.

Vzorek darovala společnost Agrowild Nová Ves, s.r.o.